Při svých procházkách přírodou, horama, miluju pohled na staré chaloupky. U nás potkáte krásné roubenky, či dřevěné chalupy, kterým nikdy nechybí v okně krásný muškát. Už při pohledu z dálky vás chytnou za srdíčko. Přestože vím, že život v nich nebyl lehký, mají své nezaměnitelné kouzlo.
Kouknu se do oken, zavřu oči a příběh začíná…..
Uprostřed domu světnice s velkým stolem, u kterého sedí celá rodina. Okénko zvenčí zdobí muškát v hliněném rozbitém květináči a kanafasový malý závěs je ozdobou kuchyně zevnitř. Z okna se line vůně polévky a právě dopečených Honzových buchet s povidly, na které se okamžitě vrhnou děti. Jeden přes druhého poskakují kolem pekáče a buchty jen mizí. 😀
Jídlo je skromnější, o to voňavější. Vaří se brambory ve slupce, zelí, či luštěniny, pohanka nasladko, či kaše. Vše ze surovin domácích.
U domu venkovská bylinková zahrádka a v ní všechny bylinky co jsou potřeba. Propojení s přírodou a využití všech darů je přirozeností. Dědí se z generace na generaci. Dům je oplocen starými fošnami a na každé fošně visí hrníček. Ten puntíkovaný je nejkrásnější, ten by se mi líbil, pomyslím si. Můj plot u baráčku by takový hrníček měl rád 🙂
K večeru, když se zešeří, rozsvítí pán domu lucernu. Děti usedají ke stolu a natěšeně čekají , až spustí babička příběh. Příběh jejho dětství. Babička vypráví a děti nespustí z babičky oči. Poslouchají se zatajeným dechem. Milují tyhle příběhy, milují babičku. Její krásné bílé vlásky jako sníh, svraštělé ruce, tvář, na které se podepsal zub času. I přes to všechno je v její tváři vidět dobrota a láska. Babička příběh zkrátí ve chvíli, kdy jsou děti unavené. Vyžene je na pec vyhřátou ještě z upečených buchet. Děti ulehají a usínají.
Čas plyne nějak pomalu, hodiny uprostřed kuchyně tikají nahlas. Tikají stejně jako ty naše, přesto čas kvapí pomaleji. Všude je cítit pohoda. Skromnost se line celou chalupou. Hospodář zhasíná lucernu a celý dům ulehá ke spánku.
Otevírám oči, stojím před chalupou a usmívám se.. Usmívám se slastně a je mi fajn. Je ale třeba jít dál, jít svou cestou. K jiné chalupě, k jinému příběhu. ♥️
