V koutku zahrady se pod tíhou červenajících se plodů rozzářil šípkový keř. Po odkvetlé kráse něžných květů se dočkal. Konečně mohl svou krásu ukázat na obdiv podruhé. Konečně mohl vydat své poklady. Podělit se. Letos vydal obrovskou sílu, neb jeho větve jsou doslova nádhernými šípky obsypány. Jakoby nám chtěl říct, jsem tady pro vás. Daruji …