Dnes bylo krásně. Zem byla po poledni malinko prohřátá , a tak jsem se rozhodla jít na procházku, projít si svá oblíbená místa.

Nejdřív jsem musela oblédnout zahrádku a seznámit se s novými jarními osadníky 😀

Přivítaly mě sněženky a krokusy. A i když je nedávno přikryla závojem opět zima, nebylo to na nich znát. Sluníčko jim dalo neskutečný náboj energie a ony se opět narovnaly.

Poté jsem se prošla kouzelným pohádkovým lesem, pozdravila bytosti.

Samozřejmě jsem neopomněla můj oblíbený kopeček s vyhlídkou na kostelíček. Tenhle kopeček si nedávno oblíbenci beskydské turistiky pojmenovali na Margitku. V zimě je rájem sáňkujících dětí, na podzim dětí a dráčků a v létě je rájem rostlin. Tohle místo má své nezaměnitelné kouzlo, snad proto bývá často oblíbeným místem fotografů.

V samotném závěru procházky jsem došla na Bohovo. Co víc si přát 🙂 Dnes bylo opravdu kouzelně.

„Myšlenky, které nás napadnou během procházek, mají často tu největší hodnotu. „