Cesta – moje cesta, můj příběh
Zavři oči.
Nadechni se…….

Představ si, že stojíš na okraji lesa. Slunce prosvítá mezi větvemi stromů a všude kolem je cítit vůně mechu a bylinek.
Cítíš klid. Něco tě volá dál, někam, kde jsi už byla… možná si jen někdy prošla kolem, aniž by sis všimla.

Jdeš pomalounku po lesní cestičce a najednou uvidíš.
Dvě brány a uprostřed stromů v kruhu palouček. Je obklopen různými stromy, jako posvátný kruh přírodních sil, kruh strážců, kruhový chrám, kde každý strom přináší určitý archetyp.
Vedou k němu dvě brány.

Dubova brána – síla a ochrana
Kmeny dvou dubů jsou silné, pevné, kořeny hluboko v zemi. Cítím jejich sílu, moudrost, klid.
Položím dlaně na jejich kůru. Vnímám, co říkají.
„Potřebuješ stát pevně. Co nebo koho chceš ochránit? Čemu říkáš ANO?“ Až budeš připravená, projdi mezi námi.

Březová brána – Očista a znovuzrození
Dvě břízy, světlé, štíhlé, jejich listy jemně šumí ve větru.
Zvou mě a šeptají: „Uvolni se. Pojď, přistup blíž.
Cítím lehkost, mladistvost.

Co mohu pustit? Co mi už neslouží?

Projdu bránou, jsem uprostřed.
Na místě mezi dvěma světy.
Mezi silou, rozhodností a jemností .Mezi zakořeněním a tancem.
Tohle místo mě zná. Ukázalo se mi ve snu, v meditaci.

Když budeš chtít odejít, vyber si, kterým vchodem dnes odejdeš, říká mi..
Každý den můžeš vstoupit i vystoupit podle toho, co potřebuješ, aby bylo vyslyšeno.

Když odejdeš mezi břízami, odcházíš lehká, očištěná, jemnější, znovuzrozená. Všechno, co je na tobě těžké, necháš na paloučku rozplynout do půdy a světla.
Břízy tě propustí s úsměvem, ne jako strážci, ale jako víly, dívky, které ví, že už víš.
Víš, co nechat za sebou a odejít s lehkostí
Víš, že jarem vše začíná uvnitř.
Odejdeš s novou energií, každým krokem víc a víc sama sebou.

Když odejdeš mezi duby, opouštíš palouček jinak. Ne lehká jako vzduch, ale silná jako země.
Už nejsi dívka. Jsi žena. Vědomá, klidná, zakořeněná.
Dubová brána tě nepouští ven jen tak.
Projdeš jí se vztyčenou hlavou, protože jsi si něco připomněla:
Stojíš ve své síle a nemusíš nikomu nic dokazovat, stačí být pevná ve svém středu.
Dub tě vede zpět k sobě. Víš, co chránit. Víš, kdy říct ne.

Odcházím, ještě jednou se otočím ke kruhu, podívám se na místo kde jsem byla, poděkuju a volím bránu vyjití. Tentokrát bránu znovuzrození . Vím proč právě tuto. Jaro přináší spoustu změn v mém životě., je potřeba začít nově, od nuly, jako bych se znovu narodila.

Co zvolíš ty?