Opět přichází poslední den v roce a s ním malinká rekapitulace co mi dal.
Dal mi opět možnost zažívat každický den života v plné síle, ve zdraví, pracovat na svých stránkách, psát, sbírat bylinky, přednášet.
Jako bonus mi ukázal cestu k napsání pohádkové knihy, kterou snad v příštím roce vydám a na kterou se opravdu těším. I ona bude o tom, co je mému srdci blízké. Bude o bylinkách, vílách, o pohádkovém světě Rozárky a jejich přátel. Budeme společně i malinko vařit a připravovat dobroty.
Chtěla jsem vám napsat spoustu myšlenek, jenže jsem zaslechla píseň – Šumavský otčenáš od Vojty Dyka. Slova jsou zbytečná, stačí se jen zaposlouchat… ♥
Zasadíme strom, zasadíme stromek radosti,
místo květů, budou starosti.
Ten strom roste v nás,
roste i v té druhé bytosti,
jen nesmíme prožít život ve zlosti.Kdybychom tak učinili,
pohněvali bychom víly,
které silou poupěte,
tvoří lásku na světe.Panna Mariá, dopřála by ze své milosti,
a naplnila studnu radosti.
Proto vám přeji
– jednoduchost a lehkost života,
– naslouchání své intuici, svému srdci
– nalezení svého světla, abychom posvítili těm, kteří stále bloudí ve tmě
– nalezení a šíření lásky, která je potřebná
– naslouchání přírodě
– naslouchání svým blízkým
Pohodový nový rok 2022 ♥