Na Svatého Jána jsem si pěkně naložila ořechové víno s myšlenkou, že si ho krásně nechám uležet a na Vánoce při štědrovečerní večeři překvapím přípitkem mou rodinu. Jenže jsem ho založila v lednici tak daleko, že jsem na něj prostě zapomněla. Překvapení se konalo, ale jen pro mě, když jsem zahlédla láhev zastrčenou v lednici až na Nový rok

Jenže to už nebyl skoro nikdo doma. Co naplat, pomyslela jsem si. Překvapení se nekonalo, bude příští rok. A tak jsem si vytáhla svých pár delikates, udělala si krásnou chvilku a ochutnávka mohla začít

Konečné ořechové víno bylo krásně uleželé, chuť koření, červeného vína a rumu byla vyvážená. Barva opravdu nádherná, sytá.

Kešu fermentovaný sýr k němu krásně ladil a slané trnky naložené v rozmarýnu a česneku vše podtrhly.

Závěrečnou tečkou byly zelené ořechy nasladko naložené v podobném koření, které jsem použila pro víno.

Musím říct, že tohle ochutnávání miluju. Ve všem je cítít síla přírody. Pro mě úžasná UMAMI chuť. Snad proto tak ráda učím lidi na kurzech tyhle dobroty zařadit do svého jídelníčku.

Napadlo mě naplánovat svatojánský kurz, na kterém bychom si mohli tyto ale i jiné dobroty naložit. Jdu tedy přemýšlet a plánovat