Každé setkání v životě má svůj význam. Někdy vám přinese dlouholetá přátelství, někdy zanechá jen stopu, někdy lekci, abyste se posunuli dál a někdy vám přinese přítele, který i když je od vás vzdálený, přesto vám je blízký. Víte o něm a on ví o vás.
Takovým človíčkem je moje flérovská kamarádka Pavla Hronová, která je neskutečně nadaná ve všech směrech. – „Až jednou napíšeš knihu, nebo kuchařku, budu ti ji ilustrovat“, říkala před pár lety.
Nikdy jsem její slova nebrala vážně. Proč taky ano, vždyť se mi o takové věci ani nezdálo. Ale člověk míní, život mění. Osud tomu chtěl a k naší spolupráci nakonec opravdu došlo.
Už při první povídce jsem věděla, že pohádkovou knihu bude ilustrovat právě Pavla. Byla to jasná volba. Jen jsem se modlila, aby kývla. Naštěstí kývla, a já jsem za to neskutečně životu i jí vděčná.
I když bydlíme od sebe poměrně daleko, máme neskutečné napojení. Od první chvíle se má představa v ilustraci plní do puntíku, i bez mého zadání. Ilustrace jsou prostě přesné a souzní se mnou. Jsem šťastná, že mám kolem sebe tak úžasné lidičky.
Lidičky, kteří mi zkřížili cestu životem ať už v pozitivním smyslu, či negativním. Díky za všechny. Bez nich bych nebyla tam, kde jsem nyní.
Nesmírně se těším na výsledek. Vím, stále zatím jen píšu, ale i tento příběh je součástí mého života, mé cesty. Příběh, který se neopakuje, který je jedinečný, jako každý den. Díky, že jste na této cestě se mnou.
Každá cesta má svůj význam i svůj příběh. Díky, že jste její součástí ♥
